Samozřejmě, že jsem mu neřekla své pravé jméno, nechci aby to věděl. 

Neznámé číslo: Myslel jsem, že mi řekneš i příjmení, abych věděl přesně kdo jsi, ale takhle to taky stačí. Pěkné jméno:)

Já: Vlastně je to mé druhé jméno, nikdo ho nezná, a díky, a ty jsi?

Odepsala jsem a lehce se začervenala, nejsem zvyklá si s někým psát, natož s klukem. ,,Stello, pojď tancovat" zavolala na mě Jacks, jen jsem zakroutila hlavou na znamení, že nejdu a dál se dívala do telefonu, když mi dlouho neodepsal, porozhlédla jsem se po celé tančící místnosti. Vzadu u gauče seděla skupina kluků s fotbalového týmu, kteří byli na naši škole zvaní jako oblíbení, mezi nimi samozřejmě nemohla chybět Jennifer, společně s Mayou a Laylou, to jsou její dva ocásci, kteří za ní chodí úplně všude. Docela se divím, že spolu nezačali ještě bydlet. Pořád jsem je sledovala celkem znechuceným výrazem, všechny jsem si je prohlédla, byli divní. Nejhorší z celé téhle party je asi Dylan, Timothy a Jennifer, občas nevím po kom Jennifer jede, chvíli tráví čas s jedním a pak s tím druhým, je to zvláštní. 

,,Hele koho tam tak sleduješ?" zasmála se u mého ucha Jacks, strašně jsem se lekla až tak, že jsem mírně nadskočila. ,,Ježiši, jsi normální? víš jak jsem se tě lekla?" probodla jsem ji nenávistným pohledem. ,,To jsem pochopila, když jsi málem odletěla" zasmála se, chvíli jsem hrála uraženou, ale pak mi to nedalo a taky jsem se tomu musela zasmát. Znovu jsem se lekla když mi zabzučel telefon, oznamující zprávu, to už jsem ale nenadskočila, spíš jen vykulila oči. Chtěla jsem se na zprávu podívat, ale nechtěla jsem aby to viděla Jacks a vyzvídala. ,,Hele, nevíš kde tu jsou záchody?" zeptala jsem se, navedla mě do druhého patra, musela jsem projít kolem oblíbenců, kteří pěkně blbě koukali, slyšela jsem i nějaké narážky na to, že dnes vypadám jinak a tak, ale přežila jsem to, po chvíli jsem našla toalety, sklopila prkénko a sedla si na něho, samozřejmě jsem na záchod nepotřebovala, jen jsem chtěla být chvíli sama, abych se podívala na zprávu od záhadného kluka. 

Neznámé číslo: Myslím, že by bylo lepší kdyby jsi to nevěděla.

Já: Chtěla bych to vědět. Proč si myslíš, že by to bylo lepší?

Neznámé číslo: Víš, myslím si, že je lepší když dva lidé nevědí s kým si píšou, dokážou osobu poznat sami, aniž by věděli co se o ni říká a jak vypadá. 

Já: To je hezky řečeno, ale je tu drobný háček.

Neznámé číslo: Jaký?

Já: Já ti to řekla, sice jen z poloviny, ale řekla.

Neznámé číslo: Pravé jméno ti raději říkat nebudu. 

Já: No dobře, ale aspoň nějakou přezdívku nebo něco, abych si tě mohla nějak pojmenovat?

Neznámé číslo: No dobře, tak mi říkej třeba Carson. Taky je to mé druhé jméno a shodou okolností ho taky nikdo nezná.

Já: Okey, už musím jít Carsone, tak ahoj. 

Carson: Ještě si napíšeme, zatím pa.

Vylezla jsem ze záchodků, a snažila se najít Jackie, vrátila jsem se zpět na místo kde jsem ji viděla naposledy ale tam nebyla, trochu jsem se porozhlédla po parketu a tam jsem ji taky našla, tancovala s klukem, kterého jsem nikdy neviděla a pochybuji, že chodí k nám do školy. Byl na ni tak nechutně moc přilepený, ale jí to očividně nevadilo. Tohle bude ještě na dlouho, pomyslela jsem si, proto jsem si vzala čistý kelímek a nalila si do něho ještě trochu piva, sedla jsem si na gauč, který byl kousek od kuchyně a zapnula telefon, nevím proč jsem se s Carsonem loučila když stejně nemám co dělat. U gauče na stole mě zaujal jeden tácek na kterém ležely želé panáky, nikdy jsem nic takového neměla, a nějak jsem na to dostala chuť, jeden jsem tedy vzala a ochutnala, bylo to vážně výtečný, proto jsem si hned vzala i druhý, u kterého to naštěstí skončilo, moc dobře jsem věděla co by to se mnou udělalo kdybych pokračovala. 

Čekala jsem ještě asi dvě hodiny než Jacks dotancovala, byla celá udýchaná a upocená, celkem se i motala, proto jsem zavolala Mikeho aby pro nás dojel, bylo už kolem dvanácté hodiny, touhle dobou bych už normálně spala. Abych ráno mohla brzy vstávat a stihla tak víc věcí. 

Na Mikeho jsme nečekali zas tak dlouho, jen jsem od Jackie zjistila jak moc mě miluje, že bych si měla najít kluka, že jsem pěkná a všechno o klukovi se kterým tančila, jako třeba i věci, který vážně vědět nepotřebuju, nejdřív jsme s Mikem odvezli Jackie, kterou do postele musel odvézt Mike, protože já bych to nezvládla, a pak jsme konečně jeli ke mě. ,,Co jsem ti dlužná?" zeptala jsem se když jsme zastavily před naším domem. ,,Vůbec nic, rád pomůžu, navíc Jackie se mi fakt líbí víš" stydlivě se usmál. ,,Hele, nechci ti kazit iluze nebo tak něco, ale ona není moc na vztahy, to by se musela fakt změnit, však ji znáš" pověděla jsem a čekala na jeho odpověď. ,,já to vím, tak trochu doufám, že by se někdy mohla změnit, protože je to fakt super holka, a je fakt nádherná, zasloužila by si někoho na déle, ne jen na jednu noc" byl smutný, a mě ho bylo líto. ,,Budeme doufat" odpověděla jsem. ,,Moc děkuju za odvoz, a uvidíme se ve škole" pověděla jsem a vystoupila z auta, poté jsem mu jen zamávala a šla domů, jako první jsem pozdravila rodiče a oznámila jim, že jsem doma a v pořádku, řekla jsem jim co jsem pila a bylo to v pohodě, asi chápou, že už nejsem malá holka, potom jsem odešla do svého pokoje, a zašla do koupelny kterou tam mám, byla sice menší ale stačila mi, napustila jsem si plnou vanu teplé vody do které jsem přidala i pěnu. Svlékla jsem ze sebe to nepohodlné oblečení a zalezla tam. Pak jsem se natáhla pro telefon a zjistila, že mám novou zprávu, při zjištění od koho jsem se pousmála. 

Carson: Spíš?

Já: Ne nespím

Carson: Chceš si psát?

Já: Tak jo, a o čem?

Carson: Můžeme se navzájem ptát na nějaké otázky, aby jsme se trochu poznaly a nepsali si vlastně s cizím člověkem.

Já: To je dobrý nápad, tak můžeš začít